Jdi na obsah Jdi na menu
 


Včela medonostná

Včela medonostná (Apis mellifica) žije po celém světě. Včely tvoří jedno velké společenstvo, které tvoří matka - samička (královna, matička). Dále pak dělice a v letních měsících samci - trubci. Tytvo včely tvoří včelstvo. Matka klade vajíčka do buněk z vosku a to dělnice, samce a samice. Za den může matka naklást 1 500 - 2 00 vajíček - období kladení je období plodování. Matka je proti jiným včelám v úle větší, má protáhlé tělo přizpůsobené na kladení. Jinou činnost než klást vajíčka v úle nemá. Matka má kolem sebe několik věrných včel, které o ni pečují. Krmí ji mateří kašičkou, čistí ji a pečují o ni. 

Vzájemným dotykem s matkou na sebe včely přenášejí její mateří pach, kterému se říká feromon a tak včely neustále cítí přítomosnot matky v úle. Není-li matka v úle, změní se chování včel i jejich pzpůsob práce. Bez přítomnosti matky a líhnutí nových včel jsou oslabené a hrozí jejich uhynutí. 

 

Anatomie včely

Včela medonosná je malý ale velice užitečný hmyz. Sbírá pyl, nektar, opyluje, vyrábí med, propolis a vosk. Dokáže přežít dlouhou zimu v úle. To vše díky šložení svého malého těla, které je pevné a pružné. Jeho součástí je hlava trojúhelníkového tvaru, která má tři jednoduchá očka a dvě oči složené, kusadla, tykalda a sosák.

Kusadla včela používá při hnětení vosku a propolisu. Kusadla trubců nejsou tak vyvinutá jako u včel dělnic, protože je použijí jen při prokousání víčka při líhnutí.

Tykadla s nervovým zakončením slouží k vzájemnému dotyku a orientaci. bee-1584981_640.jpg

Hruď včely se skládá z několika článků, které umožňují dokonalý pohyb. Její součástí jsou i dva páry blanitých křídel, které kmitnou přibližně 190 krát za vteřinu. Včela dokáže létat rychlostí 19 až 65 km za hodinu. Když má nohy obaléné pylem letí rychlostí maximálně 30 km za hodinu.

Křídla mají žilkování, které jsou něco jako u člověka otisky prstů. Na křídlech jsou malé mikroskopické háčky, které umožňují spojení předního a zadního křídla. Tím vznikne jedna velká plocha křídel usnadňující let. Křídla jsou napojena na hrudní svaly, které jimi také pohybují.

 

Důležité jsou pro včely nohy. Ty má na každé straně těla tři. Slouží nejen k chůzi, ale při sběru bylu a zpracování propolisu a vosku. Nasbíraný materiál si včela předává z jedné nohy na druhou. nohy mají různé trny, prohlubně, chloupky a hřebeny, které slouží k zachycenení pylu a čištění celého těla. Jedna noha se skládá z pěti článků.

V zadní části těla má včela kromě žihadla, jedové žlázy, medného váčku a voskové žlázy také výkalový vak. Ten slouží včelám v zimních měsících, kdy nemohou dlouhou dobu vyletět z úli Vyčištění výkalového vaku po dlouhé zimě nazýváme vyprášení, můžeme to poznat podle toho, že na jaře jsou auta nebo prádlo postříkané drobnými žlutými flíčky. Zadeček umožňuje včele také dýchat. Medný váček slouží k přeměně nektaru na med pomocí výměšků žláz.

Včely mají výborné orientační vlastnosti, citlivě vnímají zvukové vlny, vibrace, vlhkost vzduchu a změnu tlaku. Vnímají i elektrické výboje, proto poznají blížící se bouřku.

 

Matka

Matka se rodí z matečníku, to jsou svislé nastavené dělničí buňky větších rozměrů než buňky pro ostatní včely. Délka těla matky je 2 až 2,5 cm, dělnice mají 1,2 až 1,4 cm. Matečníky si včely vytvoří samy, nebo je přidá včelař jaoi tzv. sérii pro chov včelích matek. To jsou umělé mateří misky, kam včelař přendá - přelarvuje vajíčka včely pak misku dostaví. Z malého vajíčka se vylíhne larvička, kterou včely krmí mateří kašičkou. Po několika dnech matečník zavíčkují tenkou vrstvou vosku. V něm zatím roste kukla a z ní samotná matka, která se pak vykouše z matečníku ven. Včelaři matky v sérii těsně před vylíhutím zaklíckují, protože první matka, která se avykouše z matečníku, ničí ješt nenarozené matky, které včelař použije v jiných včelstvech. Následuje snubní let s trubci a pak už se matka vrací do úlu, který neopouští a klade vajíčka. honey-bees-4520250_1280.jpg

Včelaři si matky značí barvou (malou tečkou) na záda. pro každý rok je jiná barva, podle koncového čísla letopočtu. Základních je pět barve (bílá, žlutá, červená, zelená, modrá). Někdy se místo barvy lepí na včelu malý barevný štítek s číslem. Barvy a lepidlo jsou zdravotně nezávadné a včelám nijak nevadí a neubližují. 

Kladoucí matka je na létání příliš těžká, ale při rojové náladě nebo stářím přestane klást a je lehčí. Proto včelaři matkám po vylíhnutí zastřihnou lehce jedno křidélko, aby nevyletěla od úlu příliš daleko. 

 

 

Dělnice

Včely se rodí z nakladených vajíček matkou. Z vajíčka, milimetrových rozměrů, se vytvoří larva, kterou včely krmí a v určitém stupni vývoje buňku zavíčkují. Vytvoří se předkukla a pak kukla, ze které se po určité době vykouše z buňky dospělá včela.

Nejvíce je v úle dělnic, které zajišťují chod úlu. Rozdělují se na mladušky a létavky. Mladušky jsou mladé včely pracují v úle, kde udržují pořádek. Jako čističky čistí prázdné buňky, jako kojičky, krmí larvy a matku. Dohlíží na plod, který zahřívají, krmí nově vylíhlé včely, starají se o přinesené zásoby jako je pyl a nektar.honey-3216984_640.jpg

Hlídají vchod do úlu před nezvanými hosty, kdy se z nich stávají strážkyně. V případě ohrožení použijí žihadlo. Pak se z nich podle potřeby stávají létavky. Jejich ukolem je do úlu přinést pyl, vodu, tmel a nektar. Silné včelstvo má průměrně 50 000 ž 60 000 včel. Mladé letní včely postupně nahrazují zimní dlouhověké včely. S koncem léta to je přesně naopak. Letní včely se dožívají podle opotřebovanosti 10 až 50 dnů. Zimní včely žijí 8 - 9 měsíců.

 

 

Trubci

Trubci jsou samečci, kteří jsou o něco větší než včely, mají zavalitější tělo délky 1,7 až 2 cm, proto potřebují i větší buňky pro kukly. Uzavřené kukly trubců v buňkách jsou trubčina a mají takové hrbolky.

472049233_a7571b752d_c.jpgTrubci žijí v úlech od jara do konce léta a do úlu nenosí žádný pyl ani nektar, neumí vytvářet vosk a nemají žihadlo. Jejich počet je o hodně menší než počet dělnic, asi tak 300 - 600. z úlů vylétávají na snubní lety. Do úlu se trubci vracejí z proletu po krajině, aby se nakrmili medem. Ne vždy se vrací do stejného úlu, ze kterého vylétli. V době silné snůšky zahřívají trubci plod místo včel - létavek, které tak mohou ve větším počtu obstarávat pyl a nektar. 7984255701_e677cde2c2_z.jpg

Na konci léta včely trubce z úlu vyhánějí, protože už je nepotřbují. Ty hlady a zimou uhynou. Přes zimu trubci v úle nejsou.