Člověk (Homo)

Člověk pěstuje na polích velké množství plodin, které ošetřuje různími chemikáliemi. Některé z nich mohou při špatním použití, namíchání a použité v nevhodný čas otrávit i celá včelstva. Postřiky na rostlinách naberou i včely a jed přinesou do úlů. Zde může dojít k celkové otravě všech včel. Některým přípravkům mohou silné včely odolat. Někdy k otravám dochází nešťastnou náhodou, někdy se jedná o záměrný čin.

Stejně tak pěstováni stejných plodin ve velkém množství. Ty přináší včelám velké množství pylu a nektaru, ale jedná se o jednostrannou stravu, která včelám nesvědčí a oslabuje je. I když má dost potravy stává se podvyživenou. Včela potřebuje pestrou stravu ve formě lučního kvítí, keřů a květin, listnatých a jehličnatých stromů.  

Další útoky na včely mají na svědomí vandalové, kteří se neštítí rozkopakt úly třeba i v zimě, kdy včely nemají šanci přežít, nebo úly rovnou zapálí. Tyto útoky se mnohdy dějí jen tak z dlouhé chvíle a pro zábavu. Po nich však přijde pro někoho velký smutek, zklamání a bezmoc.

Zavíječ voskový

Zavíječ je malý motýl a jeho housenky milují vosk z voští. Neobsedlé plásty včelami v úle dokáže zavíječ prokousat, provrtat a zaneřádit vlákny a trusem tak, že se musí vyhodit. Stejně tak dokáže zničit i nepoužívané rámečky s voštím složené někde v přístřešku. Takové rámečky jsou na jaře často k vyhození.

Varroáza (Varroa destruktor) - viz nemoci včel

Vosa obecná

Vosa je častým návštěvníkem včelích úlů, snaží se krást med. V malém množství si s nimi včely poradí. 

Sršeň obecná

Sršeň je pro včely nebezpoečný nepřítel. Je větší než včela a jejich tělo je na včelí žihadlo příliš tvrdé. Pronikne-li sršeň do včelího úlu, včely se jí snaží vyhnat.

Sršně své larvy živí hmyzem a mezi ně patří i včely. Někdy se snaží dostat do včelích úlů, kde loupí med. 

Sršeň asijská (sršeň čínská) a sršeň mandarínská, japonská

Velkým nebezpečím se pro evropské včely začíná stávat sršeň asijská, která se rozšiřuje po Evropě. Dále je zde sršeň mandarínská, která se objevila na západě Severní Ameriky. Jejich specialitou je plenění včelích úlů, kde zničí larvy a kukly, které jsou její potravou. Larvy sršně mandarínské se živí proteiny, které jsou obsaženy ve včelách. Včelu zabijou kusadly a ukousnou ji hlavu a hruď. Proteiny pak krmí své larvy.

Pro včelu medonosnou je to nový druh, proti kterému se nedokáže bránit, oproti včele asijské, která se za léta soužití naučila proti sršni asijské a mandarínské "bojovat" (sršeň včely obalí těly a vytvoří kolem něj vysokou teplotu. V podstatě ho udusí a uvaří). Včela medonosná je proti sršni asijské a mandarínské bezpranná.

Oproti sršní obecné je větší (3 - 4 cm) a převažuje u ní barva oranžová. Její bodnutí může být pro pro člověka smrtelné. Žihadlo dokáže bodnout opakovaně a tím dostat do těla protivníka velké množství jedu.     

Medvěd

Medvěd dokáže zničit včelí úly, když se snaží dostak na zásoby medu.

Ptáci

Ptáci cítí v úlech potravu a svým zobákem dokážou některé druhy vyzobat do dřevěných úlů velké díry.

Majka fialová - viz úvod - Majka fialová

Mravenci - dokáží obsadit úly v mezerách, škvírách a uteptlení. Nebo ve víku úlu, kde mají nakladená  vajíčka. Lezou po plástech, kde berou med. 

Myši - lezou do úlů především před příchodem zimy, ruší zimující včely a ničí plásty se zásobami.