Včely ohrožuje spousta nemocí, jedná se o různé houby, viry, bakterie nebo infekce. Nemoci včel nejsou přenosné na člověka, ani prostřednictvím pojídání medu.  

Varroáza

Mezi parazity patří varroa destruktor, česky kleštík včelí. malý roztoč, který roznáší infekční onemocnění varroázu. Tento parazit se do naší země dostla v roce 1981. Samička, která má rozměry necelé 2 mm se přichytí na tělo včely, která při zalétávání do jiných včelstev samičku přenese a rozšíří do ostaních úlů. Nejvíce jí roznáší trubci, kteří rádi cestují mezi  úly.

Samička roztoče se ve včelím úlu zabydlí a zaleze do buňky s plodem. Tam se nechá zavíčkovat a klade zde vajíčka. Z těch se vylíhne larva, ze které vyroste dospělý jedinec. Ten pak vyleze ven přichycený na právě vylíhlé včele.

Larvy a dospělí roztoči kleštíka se živí "krví" včel a včelího plodu. Tím jsou včely oslabené, rodí se nevyvinuté a zakrnělé (nedokonale vyvinutá křídla, nohy), zkracuje se tak jejich život. Dochází k oslabování včelstva. Při velkém napadení hynou včely na podzim a během zimy.

Včelař musí (v průběhu roku) sledovat spad roztočů na podložku a včas (podle pokynů) zahájit léčbu.

Léčba včel se neprovádí v době snůžkového období, kdy se bude vytáčet med, aby nedošlo k jeho znehodnocení.

Mor včelího plodu

Dalším nebezpečným onemocněním včel je bakterie způsobující mor včelího plodu. Toto onemocněí je velice nebezpečné. Spory této bakterie jsou velice odolné a dokážou žít v půdě i několik let. Bakterie se dostane do těla včelí larvy, která doslova rozpustí a dojde k úhynu. Jejich tělo vysychá a na dně buňky se vytváří hnědočerná hmota, která je plná spor. Včely uhynulé larvy odstraňují a čistí buňky, tím se nákaza dostává do jejich trávicího traktu. Kontaktem a výkaly se infekce šíří dál po úlu. Včelstvo je oslabené a náchylné k loupežím od jiných včelstev, které šíří nákazu do okolních úlů.

Mor včelího plodu se projevuje na zavíčkovaném plodu, který nemá svůj typický tvar, barvu a páchne. V buňkách je kašovitá lepkavá hmota. 

Toto onemocnění se velice rychle šíří a je náročné ho odstarnit. Při výskytu se kolem místa, kde se objevil mor včelího plodu vytvoří tzv. ochranné pásmo, ze kterého se nesmí vyvážet jiná včelstva. Napadené včelstvo se musí se všemi pomuckami a oblečením spálit. Hlína pod úly se dezinfikuje a včelstva v sousedství se musí důkladně vyšetřit. 

Jiná situace nastává, když máte plastové rámečky a úly. Tady musí vše zlikvidovat specializovaná firma, protože se jedná o nebezpečný odpad. Na základě zaplacení dostanete potvrzení na proplacení vzniklé škody. 

Nosemóza

Nosemóza (dříve nosematoza) je onemocnění zažívacího traktu včel, způsobené prvokem Nosema apsi. Ten se potravou dostane do žaludku včel narušuje stěnu žaludku. 

Včely nedokážou řádně strávit potravu, trpí průjmem a hladem, Kálením v úle, kdy výkaly obsahují část nestrávené sladiny a včely je konzumují, dochází k šíření nákazy.

Velké napadení včel je především v době, kdy je málo příležitostí k pročíštění proletem, kdy včely nemohou ven z úlu, aby si vyčistili výkalový vak. 

Zvápenatění včelího plodu

Zvápenatění včelího plodu je infekční plísňové onemocnění způsobené plísní Ascosphaera apis. Potravou, která obsahuje výtrusy, podhoubí se dostane do žaludku larvy, kde postupně proroste celým tělem a dojde rychle k úhynu. Uhynulá larva mění svou konzistenci, kdy se z kašovité hmoty mění na bílou a postupně tmavnoucí vysychající směs připomínající sádru.   

Včely při čištění buněk vyhazují ztuhlé válečky larev na do úlu, kde mohou připomínat staré zpesnivělé pylové zásoby.

Při kontaktu s nakaženým plodem se nakazí i uklízející dělnice, které nákazu rozšíří. Výtrusy plísní se tak šíří i včelařským nářadím, zásobami a včelími plásty (rámečky s voskem).

Při šíření nákazy hraje důležitou úlohu také stav včelstava. Silné včelstvo se oproti oslabenému a nemocnému dokáže přimeřeně bránit.   

Prevencí je čistota a dezinfekce včelařského nářadí a úlů. V plástech se plísně zbavíme při vysoké teplotě při tavení vosku. V úlech pak použitím kyseliny mravenčí ve formě odparných formidolových desek

Nákaza zvápenatění včelího plodu nepodléhá hlášení na veterinární správě.